Jste silný muž?
Snažit se být s každým zadobře je cesta do pekel. O to se snaží lidé, kteří nemají pořádně vyvinuté sebevědomí a doufají, že ho získají uznáním okolí. Chyba. Když se budete snažit být s každým zadobře, nikdo si vás nebude vážit, a tudíž vás nikdo nebude ani uznávat. Budete jeden z mnoha, jeden z davu.
My na Svadeni.cz učíme, že byste si měli vybudovat pevnou osobnost a nejít každému na ruku. Když se tím začnete řídit, zjišťujete, že se poměrně často dostáváte do konfliktů s lidmi okolo sebe. A přemýšlíte, jak to vyřešit. Řešení jsou v takové situaci v podstatě tři:
- Sklopit uši a nechat vše být.
- Hádat se a vysvětlovat lidem svojí pravdu.
- Mávnout nad tím rukou a jít dál.
Co si vyberete? Lidé, kteří po několika konfliktech couvají ze svých ideálů, nikdy nebudou průbojní a úspěšní. Chtěli se vyvinout, ale nakonec to vzdali a udělali krok zpět. Nejenom, že všechny rady četli úplně zbytečně a ztráceli s nimi čas, ale ještě k tomu teď budou do konce života nespokojení a frustrovaní.
Lidé hádaví se snaží prosadit. Nebojí se konfliktů, což je dobře, protože konflikt je zcela legitimním nástrojem vyjednávání. Každý z opravdových mužů se ve svém životě hádá. A to poměrně často. Přesto, hádkami nevybudujete svůj ideální život. Většina lidí se před hádavými a nadmíru průbojnými lidmi zatvrdí. Hádavost ukazuje na falešné sebevědomí. Nejste si jistí sami sebou. A proto opět potřebujete, aby vám vaše okolí dokazovalo, že máte pravdu. I za cenu nadměrného konfliktu. Kromě toho mám s hádkami, co by prostředkem prosazování, ještě jeden velký problém, a tím je potřeba času. Hádkou s jedním člověkem můžete strávit od několika minut po měsíce.
Správným řešením potenciálních konfliktů je ve většině případů prosté mávnutí rukou. Odejděte jinam, tady to nemá cenu. Kolem nás jsou tisíce lidí. Proč byste měli vůbec ztrácet čas hádkami či snahou jim vyhovět? Když se budete mít svůj náhled na svět a pravé sebevědomí k tomu, sami se z těchto tisíců lidí selektují ti, kteří s vámi budou sympatizovat.
Proč byste se měli bavit s lidmi, se kterými si nerozumíte či je dokonce musíte o něčem přesvědčovat? Pokud to nejsou vaši rodiče, tak to postrádá smysl. To je jako kdybyste si kupovali oblečení, které vám nepadne. Sice se vám těch 20 košil (a triček a svetrů a ponožek) nelíbí a polovina vám ani není, ale hlavně, že máte plnou skříň. Sice si s těmi přáteli na Facebooku nerozumíte, ale hlavně, že tam jsou. Co kdyby, že? Co kdyby se vám změnila postava, charakter, co kdyby vás přeoperovali na ženu, pak byste toho využili. Je to nesmysl. Nemá cenu kupovat si oblečení, které vám není, nemá cenu přátelit se s lidmi, kteří vám nesedí, a dělat věci, které se vám nelíbí.
Na vysvětlenou, oni totiž přátelé a oblečení mají společný základ, a tím je čas. Čas jsou peníze. Minuta vašeho času v práci či na brigádě má určitou hodnotu. Čili takové triko odpovídá dejme tomu třem hodinám vašeho času. Stejně tak argumentace s kamarádem, se kterým se prostě neshodnete. Uvědomte si, že váš čas je omezený. Na tomto světě máme pouze několik desítek let k tomu, abychom naplnili svůj cíl. Nedělejte zbytečnosti, jen vás zdržují od vašeho cíle, ať je jím cokoli.
Mějte své zásady, které budete dodržovat. Stanovte si je a pak je sami prosazujte. Neztrácejte svůj život a nenechte s sebou manipulovat.
Kdo mě zná, ví, že je se mnou dost těžké vyjít. Pokud mi nejdete na ruku, máte smůlu. Jak to vypadá v praxi?
- Když mi žena udělá něco, co se mi nelíbí, dám jí to najevo. Nezavolá? Má smůlu. Chce mě odmítnout v posteli po předehře? To zkusí jednou a balí kufry. Nehádám se s ní, řeknu, ať odjede.
- Neohlášená návštěva? Smůla, mám práci. Když mi nestojíte za ohlášení, já nestojím o vás.
- Dlouhá fronta u kasy? Podle velikosti nákupu buď odcházím, nebo už mě v dané prodejně nikdy neuvidí.
Pamatujte, váš život je jenom a jenom váš. Jak si ho zařídíte, tak ho také prožijete. Já ho promarnit nehodlám. A je mi vcelku jedno, jestli vy konkrétně souhlasíte nebo ne. Vždy se najdou lidé, kteří souhlasit budou. Kromě toho se také vždy najdou ženy, které se mnou budou souhlasit. A co víc, bude jim imponovat, že na rozdíl od těch hádavých a stydlivých troubů venku je tu konečně někdo, kdo ví, co chce, a má to v hlavě srovnané. I když je třeba trochu hajzl. To k tomu totiž patří.
Nemám pocit, že by s tebou bylo těžké vyjít. To, že sebou někdo nenechá zametat vůbec neznamená, že se s takovým člověkem nedá vyjít, to jsou dvě dost odlišné věci.
re
No RaShi velmi povedený článek. Sice se tím ještě 100% neřídím, ale snažím se měnit. Tvoje články jsou čím dál lepší ;)
RaSh: No, pěkně napsaný článek k zamyšlení...ve spoustě toho s tebou souhlasím, ale v něčem celkem zásadně nesouhlasím (i když jak zrovna píšeš, je ti fuk že s tebou někdo nesouhlasí...[S08]) Nesouhlasím hlavně s tím závěrem: ...kdo ví, co chce, a má to v hlavě srovnané. I když je třeba trochu hajzl. To k tomu totiž patří. Že být hajzlem k tomu trochu patří?...proč? To, že si člověk stojí za svým z něj přece nedělá ani trochu hajzla...jde pouze o to za čím si stojí a jak k okolí přistupuje. Pokud někdo dělá vědomá svinstva druhým, kteří mu nic špatného neudělali, je hajzl...a je jím, ať už je to neustupný drsňák nebo ve skutečnosti rozklepaná chudinka. A naopak...kdo svým chováním druhým vědomě neškodí, pouze ze sebou nenechá manipulovat, hajzl není...ať si tu svou pozici brání jakýmkoliv způsobem... Jinak řečeno...já mám jednu životní zásadu, kterou se budu vždy řídit: Pokud někdo obecně, nebo přímo mě, udělá vědomě něco špatného (aniž by mu ten druhý, nebo přímo já, předtím něco udělal), můžu mu to vrátit jakýmkoliv způsobem, tj. klidně i hoším, než co udělal on. A správné je svinstvo oplatit...né odpustit, nebo to nechat být. To je prostě mé přesvědčení. Jasně, teď asi píšu tro...
Přijde mi to trochu pozérské
Nevím, neznám tě, ale ty poslední dva odstavce se mi zdají hodně strojené - jakože macho za každou cenu. Ignorovat ostatní, aby to mělo požadovaný efekt, to si může dovolit jenom člověk opravdu výjimečný - filmová nebo hudební hvězda, známý sportovec nebo modelka - zkrátka ten, kdo je ve svém oboru úspěšný nebo něčím zajímavý. Jestli začne takovéto chlapácké manýry praktikovat obyčejný Franta, který jinak v ničem nevyniká, tak bude svému okolí akorát připadat jako nesnesitelný samolibý blb, s kterým se nedá bavit.
Článek
Ahoj Rashi, úvodní odstavec bych trošku upravil, protože je tam menší nesrovnalost. Není špatné se chovat k lidem dobře, s dobrými úmysly. Podle mě by ta věta měla znít takto: .. Když se budete snažit být s každým zadobře za každou cenu, nebudou si vás vážit . Podle mě klíčem k úspěchu mezi lidmi není chvoat se jako sobeckej hajzl, ale mít své vlastní čestné zásady a ty dodržovat. Jinak je pěkně motivační, ten by měl být čten hned jako prnví po příchodu nového či stálého návštěvníka. [S03]
Re:
Tohle podle mě záleží na komunikační situaci. Pokud se vzájemně nechceme nijak ovlivňovat a jde nám pouze o to poklábosit a zasmát se, pak určitě není těžké vyjít. Nicméně takový uvolněný hovor je z mých zkušeností spíše příjemnou výjimkou než pravidlem.
Re: re
Díky. [S03]
Re:
Na ono slovo "hajzl" musíš nahlížet z více úhlů pohledu. Já si osobně nepřipadám jako hajzl, nicméně vím, že si to o mě někteří v duchu říkají. Pro názornost klasický případ: Představ si, že v horku prodáváš zmrzlinu. Přijde k tobě holka, řekne si o dva kopečky a "pak si uvědomí", že nemá čím zaplatit. Začne dělat cukrbliky, že bys jí tu zmrzku mohl dát jen tak za úsměv. Ty odmítneš, protože tohle prostě neděláš. A v jejích očích jsi rázem hajzl, neboť dotyčná od tebe nedostala, co chtěla.
Re: Přijde mi to trochu pozérské
Každý je přece v něčem výjimečný. Pokud na sobě pracuješ a dokážeš své schopnosti rozvíjet, můžeš bez obav takovou pozici zaujmout. Tento článek je zkrátka v postupu o něco výše. Obyčejný Franta nemůže rady z něj úspěšně aplikovat, pokud si neprošel spoustou kroků předtím. Čili, filmová hvězda být nemusíš, ale určitě máš pravdu v tom, že Franta by si měl před tímto článkem pročíst nejdříve celý web. [S03]
Re: Článek
Myslím, že si pleteš spojení "být s každým zadobře" a "chovat se k lidem dobře". být s každým zadobře = chovat se tak, abys nikdy nebyl v rozporu s lidmi okolo tebe chovat se k lidem dobře = být slušný, mít dobré úmysly atd. Já osobně si myslím, že se chovám k lidem dobře. Nemám s nikým špatné úmysly, nenapadám lidi okolo sebe, ani nepřejíždím babičky na přechodu. Nicméně i přesto rozhodně nejsem s každým zadobře. Jinak díky za pochvalu. [S03]
Re: Re:
Do určité míry možná, ale ne zcela. Typ zaslepený zabedněnec beroucí všechno osobně nedokáže uvolněně klábosit, ani když vůbec o nic nejde. Naopak někdo, kdo dokáže přemýšlet, ale hlavně také poslouchat a vyhodnocovat, co vlastně druhá strana říká, nemá problém ani v tvrdém obchodním jednání. A mně nepřišlo, že bys byl až tak zaslepený blb, co stojí tvrdohlavě za jednou svou "pravdou", protože ji jednou řekl, že bys nedovedl vyslechnout druhou stranu a nedokázal vyhodnotit, že je jiné řešení třeba vhodnější. Třeba se pletu, ale podobných mám docela dost v práci a od nich se přeci jen trochu lišíš... Mimochodem, to je i docela zajímavé téma - zajedno ti nejzabedněnější a nejzatvrzelejší většinou nemají nejlepší výsledky, protože jim zásadně něco podstatného unikne, a za druhé je velmi zajímavé sledovat i to, jak kdo dokáže oddělovat pracovní a osobní složku. Ti, kteří vnášejí osobní antipatie a předsudky do pracovních jednání na to většinou taky doplatí, pokud toho protistrana dokáže využít.
Re: Re: Re:
V tom, co jsi napsal, máš podle mě pravdu. Určitě je lepší, pokud je člověk otevřený jiným, dokonce i nesouhlasným názorům, protože se z nich může hodně přiučit či je přejímat. Nicméně tohle já nepovažuji za vědomé ovlivňování se. Pokud nabídneš jiný pohled na stejnou situaci a nebudeš ho sám prosazovat jako jediný správný, dáváš druhé straně možnost postoj zhodnotit a zpracovat. Tedy vědomě se mě nesnažíš ovlivňovat. Takové komunikace je ale schopna pouze menšina lidí. Většina má buď tendenci prosazovat svůj názor, přít se nebo slepě kopírovat to, co řekneš. Jinak řečeno, konstruktivní diskuzi nepovažuji za vědomou snahu se ovlivňovat, ale spíše za uvolněný hovor. [S03]