Ovládáte svůj hněv?
Každý z nás má ve svém životě vytyčené určité hranice. Pokud je někdo nebo něco překročí, může v nás vyvolat frustraci, pocit nespravedlnosti či ohrožení. Hněv je pak zákonitou reakcí našeho emočního systému. Jde o zcela přirozenou a prospěšnou emoci, pokud s ním umíme zacházet.
Problémem je, že značná část lidí prožívá hněv nezdravě. Takové prožívání má pak negativní vliv na ně samotné i na jejich vztahy s okolím. Rozeznáváme tři poruchy nakládání s hněvem:
1. Vyhýbavost
Pokud cítíme ke konkrétní osobě zášť, raději se úplně vyhýbáme konfrontaci s ní a předpokládáme, že emoce sama od sebe ustane. Bohužel, tento postup vede spíše k postupnému nahromadění hněvu a prudké reakci při náhodném setkání s daným člověkem.
Druhým projevem potlačovaného hněvu může být neslušně řečeno „zákon padajícího hovna“. Někdo nás naštve, ale my z jakýchkoli důvodů nemůžeme tento hněv vůči oné osobě projevit. Proto jej dočasně potlačíme a následně jej ventilujeme někde jinde, nejčastěji na jiné osoby. V rodinách se toto často projevuje tím, že si rodiče na dětech ventilují vztek na svého nadřízeného.
Název „zákon padajícího hovna“ údajně vznikl v armádě, kde jsou specifické vztahy mezi výše a níže postavenými hodnostmi. Pokud nadřízený nahněval podřízeného, ten tento hněv potlačil a následně ventiloval na své podřízené. Emoce se tedy šířila od vojáků s vyšší hodností k vojákům s nižší hodností, proto „zákon padajícího hovna“. Bohužel se mi nepodařilo ověřit, zda je toto vysvětlení pravdivé.
2. Podřízení
Víme sice, že jsme nahněvaní, ale raději vztek potlačíme, abychom se vyhnuli dalšími rozdmýchávání situace. Tedy jinak řečeno, raději ustupujeme ve svých potřebách a ve svém prožívání, než bychom se konfrontovali s příčinou svého hněvu. Jestli se vám zdá poněkud slabošské, tak máte pravdu. Podřízení je časté u lidí s nízkým sebevědomím.
3. Agresivita
Jde o projev hněvu bez zábran. Často vnímáme hněv a agresivitu jako totožné, ale není tomu tak. Hněv je emoce, naše vnitřní prožívání. Agresivita je oproti tomu chování, projev hněvu. Jejím účelem je zastrašit okolní lidi. Může na sebe brát podobu zastrašování, srážení druhých, osobní výpady, obviňování, provokace, v krajním případě i fyzické násilí.
Vzpomeňme si opět na „low road“ a „high road“ prožívání emocí. „Low road“, tedy prvotní rychlé zpracování, máme společné se zvířaty. Když praštíte pitbula po čumáku, nebude se snažit se svým hněvem pracovat, zkrátka vás pohryže. Teprve lidské „high road“ zpracování umožňuje práci s emocemi. Když praštíte člověka do nosu, pravděpodobně na vás hned nezaútočí, ale bude vám jen nadávat nebo se bránit. Když ale „high road“ zpracování oslabíme, například alkoholem, bude mnohem vyšší šance, že vám dotyčný člověk vaši ránu pořádně vrátí (je to ten důvod, proč jsou opilci agresivní). Jen to prosím nezkoušejte v praxi.
Zajímavé je, že ať už jakkoli špatně se svým hněvem nakládáte, vždy budete mít tendenci se zpětně ospravedlňovat a budete mít pocity viny. Někdy dokonce tak velké, že se svým obětem omluvíte. A po dalším výbuchu hněvu se bude celá situace pěkně opakovat.
Uvědomme si opět, že hněv je zcela přirozenou emocí, jejímž účelem je bránit naši osobnost. Projev hněvu má v druhém člověku vyvolat nějakou odezvu, nejlépe ho zastrašit. Proto nemá cenu jej potlačovat, ale měli bychom ho umět rozumně vyjadřovat.
Problém je v tom, že lidé, kteří se hněvem špatně nakládají, jsou ve skutečnosti lehce zmanipulovatelní. Ke každému špatnému způsobu prožívání si můžeme uvést příklad situace.
- Vyhýbavost. Nadřízený bude velmi rád dávat tu nejhorší práci lidem, u nichž ví, že si svůj vztek ventilují jinde. Je to pro něj nejjednodušší.
- Podřízení. Známe-li člověka, který svůj hněv podřizuje, nebojíme se ho využívat ve svůj prospěch.Časté to je ve vztahu dominantní muž – submisivní žena.
- Agresivita. Cíleně můžeme člověka přivést do nepříčetnosti, abychom tak prosadili svůj zájem. Vyprovokujte mírnými narážkami ožralu na diskotéce, aby vás napadl, a jeho dívka, o kterou vám celou dobu šlo, se vám bude věnovat. Je otázkou, zda mu ji přeberete, ale určitě máte vyšší šanci, než kdybyste divadélko nepředvedli.
Co myslíte? Dokážete svůj hněv zvládat? Za několik dní vyjde jako součást seriálu test, na kterém si to ověříte
