Jak se ve společnosti prosadit?
Máte rádi dokumentární snímky? Já ano, tedy pokud jsou kvalitní. V jednom takovém snímku zabývajícím rozmnožováním zvířat jsem si všiml zajímavého úkazu, který platí i pro lidi. Samička při výběru partnera u většiny druhů preferuje buď toho nejsilnějšího, nebo toho s nejhlasitějším projevem. Některá zvířata si dokonce svým hlasovým projevem brání teritorium.
A jak je tomu u lidí? V průběhu našeho vývoje jsme se naučili podvědomě věnovat nejvíce pozornosti člověku s nejhlasitějším projevem. Všimněte si, že ve skupině zvláště ženy nejvíce poslouchají muže hovořícího nejhlasitěji, popřípadě nejhlubším hlasem. Je to zkrátka podvědomá reakce, kterou můžete ovlivnit tím, že dotyčného budete vědomě ignorovat. I když popravdě se vám to moc nepodaří.
Pokud jste někdy zažili schůzi nebo školní hodinu, při které hlavního mluvčího přerušoval posluchač s hlubším hlasem, víte, o čem mluvím. Snažili jste se poslouchat hlavního mluvčího a vyrušujícího člověka jste měli chuť zaškrtit. Kdyby místo něj vyrušoval někdo s výše položeným hlasem, tolik by vám nevadil.
Hlasové cvičení
Umět mluvit tak, aby vám ostatní věnovali pozornost, je velmi užitečná vlastnost. Mluvíte-li vysokým hlasem a ještě potichu jako správný ostýchavý chlapec, téměř nikdo ve skupině vás neposlouchá.
Existují v podstatě dvě cesty, jak se naučit mluvit hluboce a hlasitě. Tou první cestou je zvyšování sebevědomí. Sebevědomý muž, který se skutečně cítí jako vůdce a chce být slyšet, bude mluvit tak, aby mu ostatní věnovali pozornost. Nemusí se snažit, podvědomí to udělá za něj. Tato cesta je však složitá a zpravidla je k dosažení cíle potřeba přibližně rok práce na sobě (i když první výsledky lze vidět velmi brzy).
Druhá cesta je o poznání méně náročná, ale také povrchnější. Jde o hlasové cvičení, které budete po dobu jednoho měsíce dělat alespoň jednou denně.Budete k němu potřebovat přístroj na nahrávání zvuku, stačí mobil.
První den si připravte zařízení k ústům a řekněte větu: „Mluvím hlasitě a je mi dobře rozumět.“ Poté zařízení položte na stůl, stoupněte si asi metr od stolu a větu zopakujte. No a do třetice dejte zařízení do jednoho rohu místnosti, stoupněte si do protějšího a větu zopakujte.Všechno děláte svým normálním hlasem, kterým běžně mluvíte.
Nyní si pusťte, co jste nahráli. Až z vás opadne zděšení z toho, jak jste mluvili (většině z nás se náš nahraný hlas nelíbí), zkuste cvičení ještě jednou, ale tentokráte s drobnými úpravami. Pokud se vám na nahrávce zdál váš hlas příliš vysoký, zkuste mluvit o něco hlubším hlasem tak, aby to pro vás stále bylo přirozené. Opět nahrajte tutéž větu ze tří pozic, ale snažte se, ať jste na nahrávce ve všech pozicích slyšet stejně hlasitě. Tedy, bude-li mít mikrofon u úst, mluvte tiše, metr od vás mluvte normálně a až bude mikrofon v protějším rohu, mluvte tak, aby vás stále bylo slyšet stejně. Možná budete znít trochu naštvaně, toho se neděste.
Poté si záznam opět přehrajte. Budete-li mít k výsledku opět výtky, zkuste třetí nahrávku a hlas modulujte tak, abyste mluvili na všechny tři vzdálenosti přibližně stejně a při tom příjemně.
První týden doporučuji vždy dělat nahrávky minimálně dvě. Nahrajete jednu, poslechnete, nahrajete druhou (lepší) poslechnete. Po týdnu už můžete mikrofon odložit, pokud se již nechcete kontrolovat, a dále trénovat bez něj. Budete-li svědomití, postupně se naučíte ve společnosti mluvit tak, aby vás okolní lidé poslouchali.
Jak někoho přerušit a nebýt rušen
Pokud budete ve skupině a budete se snažit být i s pomocí hlasu středem dění, garantuji vám, že se najde muž, kterému se vaše pozice nebude líbit. Bude se vám snažit skákat do řeči či svádět téma jinam. Proti tomu existují dva druhy obrany, ideální je je kombinovat.
První obranou je nonverbální komunikace. Jste na výhodném místě, ideálně vedle nejpřitažlivější ženy skupiny, nejste nakročení do ani ven ze skupiny, vaše gestika a mimika jsou klidné. Pokud se ženou flirtujete, dotýkáte se jí či ona vás, jsou to body k dobru (pozor, pokud jde o neznámou skupinu a vy se ženu chystáte svádět, tohle nedělejte, muži zareagují negativně).
Druhou obranou je vlastní komunikace. Nacvičte si věty, kterými někoho přerušíte, nebo které naopak znehodnotí pokus přerušit vás.
„Hele, to mi připomíná…“ Nutné říct hlasitěji než původní řečník.
„Když o tom mluvíme…“ Opět navazujete na řečníka, ale upínáte pozornost na sebe.
„Hele, máš něco proti, že mě pořád přerušuješ?“ Agresivnější obranná pozice, když vám někdo skočí do řeči. Opět přidat na hlase.
Můžete také zkusit pouze zvýšit hlas ve svém projevu či gestem naznačit něco neslušného na člověka, který se vás snaží vyrušit. Některé muže už pouze toto odradí. No a v neposlední řadě také můžete narušitele úplně ignorovat, pokud nemluví hlasitěji než vy.
