Jak se stát mužem?
Většina lidí chce návody, jak se v konkrétní situaci chovat. Jenže toto v 90% nefunguje. Řešením je nikoli ptát se, co mám v této situaci dělat, nýbrž: „Co potřebuji k tomu, abych v této situaci věděl, co dělat a skutečně to udělal?“ To je vaše stěžejní otázka.
Líbí se vám holka odnaproti a jen se s ní zdravíte, nevíte, jak ji pozvat na rande. Zeptáte se: Už se to někomu podařilo? Fajn, podařilo. Je zde nějaký předpoklad, že bych se jí mohl aspoň trochu líbit? Ano. Co tedy já potřebuji k tomu, abych šel za ní a na rande ji pozval? Je to čas? Odvaha? Lepší oblečení? Svaly? Nějaká záminka k hovoru? Pravda je, že k tomu nepotřebujete skoro nic. Jistě, když nebudete mít připravená témata hovoru, může vám dojít řeč a ocitnete se v největším možném průšvihu – trapném tichu. Anebo se vám vysměje, protože nejste zrovna vystrojeni jako ze škatulky. Tak jako tak, budete vědět, že jste pro to udělali ne zrovna to nejlepší možné, ale v danou chvíli reálně možné. Jestli to nestačí, budiž, slečna má vyšší nároky. Vlastně vás navádím k tomu, abyste měli odvahu být nedokonalí. Ano!!! Ne, že byste se měli vykašlat na zlepšování sebe sama. Ale čekání na dokonalý moment, kdy proběhne dokonalé balení je jednou z obrovských pastí (částečně se toho dotýkal minulý díl).
Ona touha po dokonalosti má jeden dost zásadní vedlejší efekt, jímž je pasivita. A to už jsme u toho, co dělá chlapa opravdovým chlapem – aktivní chování. Správný chlap řídí svůj život a přetváří své okolí. Nečeká, až se svět změní a přinese mu kýžené ovoce, takový okamžik nemusí nikdy nastat, nýbrž si sám vytváří příležitosti.Že se vždycky nedaří, to je jasné. Taky ne vždy je nejlepším přístupem horečná aktivita. Co mají však společného hodní chlapci, povaleči, feťáci, gambleři a bezdomovci? Pasivní přístup k životu! Čekají na něco zvenku. Bezdomovci na sociální dávky, gambleři na výhru, feťáci na to až budou v rauši (dokáží být sice neuvěřitelně aktivní, když si krádežemi obstarávají peníze na fety, ale jen nárazově), povaleči čekají zase na někoho, kdo se o ně postará. No a hodní chlapci? Ti čekají, až je nějaká bude chtít. Je smutnou realitou, že mnohá z jejich „balících aktivit“ je vlastně pasivním chováním (třeba nesmyslné mnohahodinové chatování).
Příklad odjinud: Dejme tomu, že si vytyčíte jednoduchý úkol – upéct borůvkový koláč. (Shodou okolností máte všechny suroviny ve spíži.) Vytáhnete kuchařku, hledáte recept na povidlový koláč. Jenže tam najdete spoustu zajímavých receptů na jiná jídla a začnete si psát suroviny, které musíte koupit. Pak si uvědomíte, že v kuchyni máte hrozný nepořádek a v takovém binci se přece nedá pracovat. Začnete uklízet a přitom se mimoděk přesunete do obýváku, kde máte taky nepořádek, tak vytáhnete vysavač. V průběhu vysávání vám dojde, že už jsou nutně zašlé záclony, tak je sundáte a dáte do pračky. Pak ještě musíte nutně utřít prach. Sice víte, že byste měli péct ten koláč, ale nemůžete si pomoci. Když otíráte prach na televizi, uvědomíte si, že zrovna teď dávají… Připadá vám to povědomé? Tomu se říká pasivní agitace. Sice vám nikdo nemůže tvrdit, že se flákáte, ale směřujete snad k cíli? Co je cílem? Upéct borůvkový koláč! Pečete koláč? Ovšem, že ne! Snad časem byste se k tomu oklikou dostali, ale mezitím bylo promrháno spousta času a energie na podružné věci. Co udělá správný chlap? Připraví si suroviny a náčiní a postupuje podle návodu v kuchařce, dokavad není koláč hotový (i třeba napoprvé blbě). Rozdíl je, doufám, jasný.
Co je hlavním cílem, kvůli kterému chodíte na tyto stránky? Sbalit nějakou babu, že? A co pro to děláte? Nepochybuji, že dost, možná až příliš. Zeptám se ještě trochu jinak: Co děláte „navíc“ a nemuseli byste? A co naopak neděláte a dělat byste měli? Buďte sami k sobě upřímní a hodně konkrétní. Zkuste pak vyškrtat všechny kontraproduktivní činnosti a zároveň doplnit to, co byste udělat mohli. A pak převezměte iniciativu. Když to zvoráte, tím lépe, aspoň se něco naučíte.
Časem si rozebereme další esenciální vlastnosti Správného chlapa, aktivní chování je ale tím nejdůležitějším. Bez vlastní aktivity můžete tak akorát tak doufat, že budete sbaleni, na což bych ovšem moc nespoléhal…
Obrázek: RÖHRIG, C.-W.: Vůz (Röhrig Tarot), Praha, Synergie, 2001
