Začátky bývají vždycky krásné
Snad každý alespoň trochu úspěšný vztah začíná velkou láskou. On má rád ji, ona jeho a společně tvoří dokonalý pár. Tyto pocity jsou samozřejmě vyvolané naším nervovým systémem a nejsou nepodobné tomu, co zažívají milovníci těžších drog, když jsou zrovna v rauši.
Tento systém funguje hlavně kvůli tomu, abychom se množili a nějakou tu dobu byli schopni vychovávat potomky. Jenže je to energeticky docela náročné, takže se dříve nebo později z velké lásky stane menší, pak ještě menší a pak se máme jenom rádi. A přesně v tomto životním období přichází vystřízlivění a hledání chyb na tom druhém.
Nekompatibilní páry spolu dlouho nezůstávají
A právě ty chyby mohou nakonec vést k neslavnému konci celého vztahu. Nemusí se ale jednat o žádné extrémy. Může jít třeba i o takové maličkosti jako je způsob třídění ponožek, vytírání podlahy nebo přípravy špaget.
Každý člověk má naučené určité vzorce chování, které pocházejí většinou z dětství. V době, kdy jsme zamilovaní/nafetovaní jsou nám i jinak nepřijatelné zvyky našich partnerů celkem ukradené a jsme schopni tolerovat kde co.
Jakmile ale endorfiny odezní, zjišťujeme, že některé vzorce chování, které jsme předtím přehlíželi, jsou pro nás prakticky nepřekonatelné a začínáme to řešit. Nejprve domluvou, pak třeba i křikem.
Problém je, že partneři nejsou schopni tyto vzorce zcela eliminovat, jelikož si je nesou již od dětství, což je docela problém. Proto se moc nedoporučuje uvažovat o svatbě nebo dokonce početí dětí dříve, než ta největší zamilovanost odezní. Mnoho párů totiž často zjistí, že se k sobě vůbec nehodí.
