Každou ženu potěší, když vidí, že ji muž na první rande zve přesně do takového typu podniku, který má žena ráda. Muži to samozřejmě vědí, a tak se žen často přímo ptají, kam by chtěla zajít.
- „Kam ráda chodíš?“
- „Máš nějaký oblíbený podnik?“
Problém těchto otázek spočívá v tom, že dávají ženě příliš velkou moc. Dotyčná samozřejmě ví, že se jí neptáte, jen aby řeč nestála, ale vybíráte místo pro společné rande. A tak vám často řekne podnik, který sice sama nezná, ale od někoho slyšela, že je dobrý (a drahý). To je špatně, jako muž byste měl ženu vést.
Klíčem k tomu, abyste se trefil do jejího vkusu, ale ona zároveň neodhalila, že se jí ptáte na místo schůzky, je neurčitý popis. Mrkněte na tento rozhovor.
„Nedávno jsem byl v Praze v jednom fakt příšerném podniku. Sice tam byli super lidi, ale hudba za nic nestála a všichni vypadali znuděně. Taková místa fakt nesnáším.“
„A kam teda rád chodíš?“
„No, mám rád místa, kde jsou super lidi, dobrý jídlo i muzika. Zkrátka tam, kde je to nabitý energií.“
A teď si dejte pozor, co vám žena odpoví. Ve své větě jste totiž zmínili několik pozitiv a nyní je na ženě, aby se jednoho chytla.
- „Jo, přesně tak. Miluju místa, kde to vře.“ -> A teď víte, že nejlepší bude bar.
- „Já taky. Mám ráda Mexiko.“ -> A je čas googlit mexickou restauraci.
V podstatě cokoli, žena zmíní, je vaším vodítkem. A nemuseli jste se jí přímo ptát.