Jak balit ženy s Wingmanem?
Jdete s wingmanem po ulici s cílem oslovit dvojici žen za použití postupu, který jsem uvedl v minulém dílu. Spatříte dvě ženy stojící u fontány. Rychle se wingmanem dohodnete, kdo si vezme kterou, a jdete na věc. (Příklad je z léta 2009.)
JA = vy, WI = wingman, Ž1 = žena, o kterou máte zájem, Ž2 = žena, o kterou má zájem wingman
1. Oslovení pronáší většinou jeden k jedné z dívek a druhý pouze něco dodá nebo jen pozdraví.
JA: „Zadržte! Ta voda je otrávená!“ Pronášíte to ještě za chůze. Poté si stoupnete tak, abyste blíže dívce, o kterou máte zájem, a wingman také. Nebuďte křížem.
Ž1: „Ale my se nechtěly napít.“
2. Ten, kdo začal s oslovením, navazuje konverzací. Při tom se věnuje oběma dívkám rovnoměrně. Druhý muž doplňuje prvního, rovněž k oběma dívkám.
JA: „I tak. Koupání je tu taky zakázaný.“
WI: „Dávají do té vody nějaké svinstvo a ti, kdo do té vody šahali, z ní dostali vyrážku.“
Ž2: „Fakt? Jak to víš?“
WI: „Psali to v novinách.“
JA: „A on to samozřejmě musel vyzkoušet.“ Ukážete na wingmana.
Ž2: „A jak jsi dopadl?“
WI: „Dobře. Ještě jsem celej.“
3. Pokud jste ženy zaujali, začněte si navzájem zvyšovat sociální hodnotu, nejlépe nějakým předem připraveným zážitkem, který budete dívkám vyprávět.
JA: „To se ale není co divit. Ty vydržíš všechno. Pamatuju si, jak ses trmácel 20 kiláků ve vedru a přišel jsi svěží jak, kdybys právě vyšel.“
Ž2: „To byla pěkně dlouhá procházka.“
WI: „To nebyla procházka. Byl jsem na festivalu a tenhleten mi volal, že mu někdo ukradl auto. Tak jsem mu chtěl jít pomoct hledat.“
JA: „Vůbec jsme ho nemohli najít.“
Ž1: „Volali jste na policii?“
JA: „Chtěli jsme, ale pak jsem si vzpomněl.“
Ž2: „Na co?“
WI: „Tenhle maník byl na tom festivalu o den dřív autem. Jenže se tam zbratříčkoval s jednou kapelou a ti ho tak opili, že nevěděl, jak se dostal domu. Takže auto zůstalo tam a museli jsme pro něj jít zase pěšky.“
JA: „Aspoň už vím, že už nikdy nebudu chlastat s Kabátama. Pijou jako čert.“
Ž1: „Ty se znáš s Kabátama?“
JA: „Jo, s bubeníkem. Když jsem ještě hrál v kapele, tak jsme spolu občas zašli na pivko.“
Ž1: „Aha.“
4. Časová tíseň. Rádi jste si pohovořili, ale už budete muset jít.
WI: „No, holky, rádi jsme si pokecali, ale už musíme být někde jinde.“
JA: „Čeká nás stěna na lezení.“
5. Žádost o číslo.
WI: „Ale mohli bychom si někdy zase pokecat, ne?“
Ž2: „Jak?“
WI: „Dej mi svoje číslo.“
Ž2: „Vždyť se ani neznáme.“
WI: „Tohle je Filip a já jsem Standa. A vy?“
Ž2: „Já jsem Kristýna a tamto je Monika.“
WI: „Těší mě, Kristýno a Moniko.“
JA: „Mě také.“
WI: „Tak vidíš, teď už se známe.“
Ž2: „Číslo je………“
JA: „A já číslo nedostanu?“
Ž1: „No, já… Nepamatuju si ho a nemám tu mobil.“
JA: „To je vždycky tak ukecaná?“
Ž1: „Fakt.“
JA: „Tak mi ho může dát tady Kristýna.“ Holky si vymění pohledy a posléze mi dají číslo.
Nepopírám, že to šlo lépe. Historka mohla být lepší, škádlení mohlo být lepší, komunikace s holkama mohla být lepší. Ale nemusíte všechno zvládat na jedničku. V balení nevyhrává ten, kdo umí vše nejlépe, ale ten, kdo se nebojí a umí si poradit.
