Rozeznáte fikci od pravdy?
Každý z nás má nějakou představu o tom, jak náš svět a věci v něm fungují. Tak například každý z nás ví, co to je gravitace. Když hodíme jablko do vzduchu, zaručeně po určité době spadne zase dolů. Stejně tak víme, že když se pokusíme přestat dýchat, naše tělo nás donutí zase začít. K životu tedy potřebujeme vzduch. Tyto věci jsou společné všem lidem. Známe je a počítáme s nimi, protože se týkají každého z nás.
Další věci v našem životě už tak samozřejmé nejsou. My sice víme, že je slušné nabídnout pohoštění člověku, který nám přišel popřát k narozeninám, ale rozhodně to není celosvětovým pravidlem. V jistých oblastech naší planety by nabídka pohoštění byla téměř urážkou. To je kulturní rozměr „pravdy“.
Stejně tak někdo ví, že rozděláním ohně v krbu se sice oteplí jedna místnost, ale všechny okolní místnosti v domě se vlivem proudění vzduchu ochladí. Této informaci už někteří z nás neuvěří. A to z toho důvodu, že nemají s tímto efektem zkušenosti. I když to má fyzikální základ stejně jako gravitace, tak se s tím zkrátka nesetkáváme každý den.
Existují tedy poznatky, které všichni považujeme za pravdivé. Pak také můžeme nalézt informace, které sice mohou vypadat nepravděpodobně, ale pokud si dáme tu snahu, nakonec je ověříme. Poslední kategorií jsou informace, které bychom rádi znali a rádi je ověřili, ale i kdybychom se přetrhli, tak to nezvládneme. Od tradiční otázky „Existuje bůh?“, po příběh, který nám řekl jistý kamarád či svůdník. Nemůžeme ověřit, zda je to pravda či ne, můžeme k tomu maximálně zaujmout nějaký postoj.
Jaký postoj zaujmeme k informaci, kterou nemůžeme ověřit? Inu takový, který nebude v rozporu s naším prožíváním. Někdo je skálopevně přesvědčený, že bůh existuje, jinému je jasné, že tomu v žádném případě nemůže být. Podobně tak u historky od svůdníka. Jestli budeme něčemu věřit či nikoli se odvíjí od těchto věcí:
- Naše výchova.
- Naše zkušenosti.
- Náš současný stav (zadaný, nezadaný, majetný, nemajetný…).
- Naše motivace něčemu věřit.
- Naše momentální nálada.
- Subjektivní míra ověřitelnosti.
Jednotlivé body se vzájemně ovlivňují a doplňují, často jsou dokonce v přímém rozporu. Rodiče nás mohli vychovat v křesťanské víře, avšak my jsme zjistili, že naše zkušenosti hovoří proti existenci boha.
To, zda něčemu budeme věřit, hodně ovlivňuje náš současný stav, nálada a motivace. Nemajetný člověk bude těžko věřit tomu, že si může jednoduše pořídit vlastní dům, avšak bude mít velkou motivaci to zkusit. Pokud finanční poradce ovlivní jeho momentální náladu, vezme si nemajetný člověk klidně hypotéku s vědomím, že ji „nějak“ splatí. (Právě jsem popsal jednu z klíčových příčin hypoteční krize v USA v roce 2008, která se pak přelila do celosvětové finanční krize.)
Posledním bodem v mém výčtu byla subjektivní míra ověřitelnosti. Tím mám na mysli něco, co by se dalo nazvat jako „důvěryhodnost zdroje“. Jinak řečeno, pokud si o někom myslíme, že často lže, pravděpodobně mu nebudeme věřit. Na druhou stranu, někdo důvěryhodný nám může lhát klidně dlouhou dobu a my se budeme jeho řečmi slepě řídit. Paradoxně nejvíce lidí uvěří věcem, které viděli v televizi.
Vidíme tedy, že u neověřitelných věcí hraje klíčovou roli náš stav a zkušenosti. Proto nejenom z mého pozorování vyplývá, že nejvíce nedůvěřiví jsou lidé, kteří tráví podstatnou část života u počítače. Fake! Fake! Fake! Připomíná vám to něco? Pokud má někdo málo zkušeností s reálným životem, zdá se mu spousta pro jiného člověka běžných věcí nereálná.
Rozhodl jsem se vám trochu pocuchat představivost a napsat několik věcí týkajících se žen, kterým můžete a nemusíte věřit. Faktem je, že se všechny skutečně staly a může je zažít každý z nás:
- I s průměrnou či podprůměrnou vizáží a bez peněz můžete pobláznit hlavu hned několika ženám najednou.
- Lze dostat krásnou ženu do postele, aniž byste za ní museli platit jedinou korunu (či jakékoli jiné peníze).
- Můžete si dávat francouzský polibek s neznámou ženou do minuty od seznámení s ní.
- Můžete svést atraktivní pannu (tělesně, ne znamením) několik hodin po seznámení, přestože na ní před vámi vyhořelo několik stovek mužů.
- Ženy dokážou prožívat a rozlišovat hned několik druhů vyvrcholení. Většinou o tom ale neví, dokud jim to neukážete.
- Lze mít více žen najednou tak, aby o sobě tyto ženy navzájem věděly a byly s tím smířené.
- Můžete svést neznámou ženu do deseti minut od seznámení a nemusíte při tom vypadat jako Brad Pitt.
Pokud se vám tyto věci zdají přitažené za vlasy a nereálné, je to tím, že máte málo zkušeností. Začněte na sobě pracovat a časem jim nejenom uvěříte, ale některé z nich možná sami zažijete.
